Prosinec 2010

Štastné a Veselé Vánoce

24. prosince 2010 v 14:09 | urzu 7
Rok s rokem se sešel,
vánoční čas zase přišel.
Šťědrý den je div se světe,
barborka na stole nám kvete.
Postíš se jen na krátko,
abys viděl prasátko.
Jehličí a purpura voní,
jak se v písni známé praví.
Stromeček,jablíčko a rybičku,
to nemá vůbec chybičku.
Večer všichni spolu,
zasednem u bohatého stolu.
Koledy,písně nebo pohádku,
na staré zvyky vzpomeň si do zpátku.
Rozbalíš si dárečky zas,
v ten vánoční čas.
Zdravíčko si popřejem,
ať za rok zas všichni se pomějem.
Štastné a Veselé Vánoce

Štastné a Veselé Vánoce

Vydařený vikend 2

13. prosince 2010 v 23:14 | urzu 7 |  Perličky aneb moje kecy
Tenhle víkend byl bezvadný díky příjemné společnosti a všem lidičkám v Pardubicích i všem milým a ochotným lidem v optikách, kde sem lítal v neděli. Podařilo se mi o víkendu odepsat oboje svoje brýle. U obou se ulomila nožička. Normálně si takhle čistím brýle, a když si je chci nasadit, zjistím, že mám v ruce jen nožičku. A tak poprvé po 4 letech co tahám náhradní brýle po kapsách, jsem je vyndal z pouzdra. Při mých dioptriích jsou  rezervní nutnost. Mám 11dioptrii a tak sem bez brýlí skoro slepý. Výroba nových trvá víc jak měsíc. Poslední vyráběli dokonce až v Kanadě. V katalozích moje dioptrie se vůbec nevyskytují.

Čert co nechtěl, minulost se zopakovala, ale tentokrát mi místo levé nožičky zůstala pravá nožička. Tak jsem se poptal už v Pardubicích, ale tam by brýle stejně poslali do Prahy. Tak jsem v neděli oběhl Pražské optiky. Nožiček pasujícím k brýlím jsem viděl celé hromady, ale nikdy neseděly úplně. Buď se nehodily tvarově rozteči šroubku, a když všechno sedělo, byla ta nožička na obracenou stranu. Jediné které odpovídaly všem parametrům byly nádherný nožičky z titanu, ale za ty chtěli 700 Kč za jednu.  K tomu prodali by jen jen pár, proto bych je radši nosil slepené izolepou. A tak sem nakonec využil 50% slevy na obroučky v Grand optical, kde mi velmi ochotný personál pomohl vybrat nový titanový obroučky. Měli vlastně 2 slevy - pořídil nové obroučky za fantastickou cenu 1150 kaček a teď už jen čekám, že se je snad podaří přebrousit bez poškození. Doufám, že mi ještě pár let vydrží jako parádní ozdobou mého obličeje.

A další šok mi připravili u pumpy. Ještě v sobotu před výletem jsem tankoval za 13.90 a dneska už stoji plyn rovnou 15.90. Jen se děsím toho, že až přijedu příště tankovat,  aby nebyl už za 20 kaček.

Pardubice

12. prosince 2010 v 2:10 | urzu 7 + Dorry (korektura)
Minulý víkend byl výlet do Vídně, zato tenhle týden jsem zamířil jen po českých luzích a hájích - konkrétně odvézt Ježíška do Pardubic. Zdá se, že si nějak spletl adresu i čas.
Zatímco tady v Praze byl jen vítr, po cestě se přidal déšť a už mě neopustil. Cesta od dálnice vedla celkem rovně, takže najít místo srazu v Afi palace byla skoro sranda. Jen to parkování je ještě zajímavější než tady v Praze. Takže odpoledne v Pardubicích bylo sic mokré, ale v tak výtečné společnosti a s tak výborným jídlem, pitím a ještě lepší konverzací, že uteklo jako nic.
A už byl zase večer a pak už zbyla jen cesta domů. Potmě se ty cesty tak mění, že ikdyž jsem měl dojem, že jedu úplně stejně domů jako tam, tak najednou koukám a místo na Chlumec nad Cidlinou mířím na Chrudim. Tak jsem se vrátil do centra a na druhý pokus už jsem dojel s deštěm v zádech až domů.

Tady máte jednu pastvu pro oči. Tenhle dortík se mi tak líbil, že sem vám ho vyfotil. Byl výborný a pěkně naaranžovaný. Copak myslíte, že tam je? Komentáře jsou jen vaše.

zakusek


zakusek

Gmünd a Vídeň

8. prosince 2010 v 12:33 | urzu 7 + Dorry (korektura)
Byl sem pozván na výlet do Vídně s kamarádkou, která umí bezvadně německy.
A tak jsme vyrazili vedeni navigací do neznámých krajů. Už po cestě tam jsme zjistili, že nás vede šílená navigace. Stáhla nás z dálnice na Chotoviny (které jsme si potom přejmenovali na Chujovinky). Jelikož tam nebyla cedule, která by nás varovala, a už byla tma, přestože byla jen 17 hodina, tak jsme odbočili a vjeli do vesnice rozložené na kopci. Že je něco špatně jsme zjistili až když nás navedla mezi baráčky v naprosto zasněžené vesnici se spoustou cest nahoru a dolů.
Když jsme se vymotali ven, tak už se zase chovala normálně a zbytek cesty jsme dojeli v pohodě. Užili jsme si báječný večer, napekly spoustu toustů na cestu a druhý den ráno jsme vyrazili přes Třeboň a Velenice do Gmündu. Tam jsme si prohlédli náměstí a pak jsme zaparkovali u nádraží a vyrazily vlakem na Vídeň.
Rakouské vlaky jsou úžasně pohodlné. Cestou tam mluvil německy snad jen průvodčí a dva cestující. Vždycky když jsem chtěl fotku zasněžených plání, tak jsme vjeli do lesa nebo do úvozu. Tak jsem to vzdal, posnídal, schrupnul si a probudil se akorát abych vyfotil zamrzlý Dunaj. Za chvíli už jsme byli ve Vídni, koupili si lístky v automatu, který bral nejen mince jako u nás ale i bankovky a karty. Projeli jsme se metrem na Stephansplatz, abychom si prohlédli Stephansdom zvenku a prodrali se i dovnitř. Pak jsme vyrazili dále skrz Hofburg, kde jsme skrz sklo koukli na lipicány a šli dál přes trhy na Maria-Theresien-Platz. Potom jsme vyrazili na Mariahilfer Straße - nejznámější ulici Vídně, která se táhne z centra města od MuseumsQuartier směrem k periferii na nádraží Westbahnhof a měří 2.5 km. Byla celá uzavřená pro dopravu, takže to byla pěkná pěší třída se spoustou obchodů a vánočních stánků s punčem čepovaným do pěkných keramických hrnečků. Našli jsme si tu správnou stanici metra na cestu zpátky, v metru přepadli mladý pár, abychom zjistily, jak se dostat zpátky na vlak, protože vídeňských šest tras se nepotkává každá s každou. Ve výsledku tu znamená x přestupů místo jednoho, na který jsem zvyklý z Prahy. Pak zmrzlí cestováním jsme zapadly do McDonald's, kde jsem poprvé viděl bezedné nápoje i u něj. Mají dokonce i vegetariánský burger a automaty na objednání jídla, ale ty fungují jen na karty. Zastavili jsme se vedle v Hofru na nákupy. Teda řeknu vám, ty ceny jsou mnohem nižší než u nás (Haribo medvídci 300 gramů za 99 centů, zatímco u nás mají 100 gramů za 20 korun a velké čokolády za €1,30) a tak jsem nakoupil rovnou Mikuláše. Jelikož nám už došel čas, rozhodli jsme se, že poslední drobné centíky necháme v Tchibu za kafe. Tam jsem podlehl vánoční náladě a svému starému přání mít kávovar. A tak jak se říká za 5 minut 12 jsem si koupil ještě kávovar v poslední den slevy (tak jsem ušetřil spoustu peněz, sleva byla 50 euro a tak pěknou barvu u nás v Tchibu nemají).
Tímto chci ještě jednou moc poděkovat své průvodkyni za ten bravurní překlad po celý den.
Pak už jsme jen skočili do přeplněného metra odpolední špičky a jeli metrem na vlak a zpátky do Gmündu, kde jsme přeskočili do auta a vzhůru do Budějovic.
Druhý den jsme vyrazili zas domů na Prahu. Navigace se znovu vyznamenala a místo nájezdu na dálnici nás protáhla Táborem a pak zavedla místo na dálnici někam do sněhu. Za světla jsme ale viděli, že zas kecá, a tak jsme se otočili a najeli už správně. Tak skončil náš epický víkendový výlet Praha-České Budějovice-Gmünd-Vídeň-Gmünd-České Budějovice-Praha.
Ještě jednou moc díky mé milé průvodkyni za perfektní víkend, nádherný výlet a všechny překlady. Doufám, že si ho také tak pěkně užila jako já.


Akicon 2010

7. prosince 2010 v 12:04 | urzu 7+ Dorry editor |  Perličky aneb moje kecy
Letošní Akicon byl sice kratší než loni, ale o to nabitější. Už příchod byl zajímavý. Podařilo se mi zaparkovat kousek o KC, obešel sem frontu už čekajících lidí, a pak ještě jednou zpátky, protože vchod pro organizátory byl z druhé strany centra. Letos sem byl na důležité pozici v šatně, kam zamířil hnedka po vstupu snad každý, takže se člověk mohl pozdravit se známými a poznat spoustu nových otaku. Program jsem začal Goblochovou divadelní improvizací. Tam si člověk užije spoustu srandy i vlastního herectví.

Dále sem si nemohl nechat utéct skvělé přednášky a workshopy. A samozřejmě zlaty hřeb večera bylo divadelní představeni Světa bez jména Lovestory.


Noční kávově čajový dýchánek orgů se spoustou výborných cookies od Gábi a Hit, které byly naprosto dokonalým kulinářským zážitkem, byl osvěžující a zábavný. Tímto jim moc děkuji -
cookies byly výborné. Ani spat se nakonec nešlo, protože jsme se ani nenadáli a už bylo ráno

Účast byla hojná - 300 lidí a jeden kocour "pan domácí" Čertík. Ten se byl podívat všade. Fotky z této bezva akce jsou níže. Už se moc těším na další ročník.




xichti