Trocha Basnické Licence Basen

15. března 2010 v 23:18 | urzu 7 |  Poezie všedních dnů. Aneb co mně napadlo.
Ta zima nás nějak nechce opustit,
svírá nás svým ledovým dechem a sněhovýma rukama.
Jaro kdepak jsi?
Loni už jsi tu bylo a letos ještě spíš,
anebo už tě zima zahubila, aby mohla vládnout na věky věku?

A tak zatím jen hledím jak hladce a nenápadně se volné dny
v pracovní noci změnily!
Jak mne ty mrazivé noci pracovní,
jak plast z temnoty halí a den sluneční je můj polštář s peřinou.

Kde jsi Jaro - ty, jenž lákáš do přírody probouzející,
se po dlouhém zimním spánku, kdy vše díky tobě opět ožívá novým životem.
Zve a táhne ven do přírody, kde jeden muže načerpat novou silu nejen
pro další práci, ale i pro život jaký jen je.

Tak kde jsi Jaro, já volám tě!
A hledám, zatímco kolem zuří sněhová vánice ze všech svých sil.
Tak jen doufám, že tě zima ještě nezahubila zcela!
Tak jen doufám a přeji si, že se Jaro objevíš a zimu zahubíš.
Ujmi se své právoplatné vlády nad světem,
aby se mohl opět uzavřít koloběh života.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama